Ostrov Dr. Moreau III.

Kapitola 4

Dopravní pás se mnou však nezamířil do žádné ze dvou hal, ve kterých jsem „pracovala“ minulý měsíc. Komplex byl zřejmě velmi rozsáhlý a já jsem teď cestovala nějakou dlouhou tmavou, vlhkou, ale teplou chodbou dolů do podzemí, někam přibližně pod tu menší z obou hal. V malé kulaté místnosti, kde se se mnou má rakev zastavila, mne hned zaujaly masivní kruhové dveře ze železa. Když se pak podobné dveře za mnou zavřely, připadala jsem si tak trochu jako v ponorce kapitána Nema. Ještě více mne udivilo, když se náhle má rakev otevřela a nechala mne vylézt. Nestačila jsem se ale ani svobodně nadýchnout a už se kolem mne začala ovíjet rostlina velmi podobná Adéle, ale tmavší, fialové barvy. Věděla jsem, že nemá smysl se bránit a také jsem se vlastně tak trochu těšila a tak trochu dost vzrušila. Přesněji řečeno stála jsem tam bez hnutí, pozorovala liány, jak se ovíjejí kolem mého pasu, kolem prsou, zápěstí, kotníků a od kotníků směřují výš a výš … a byla jsem v rozkroku úplně mokrá. Když mě Adéla konečně pevně ovinula a hlavní šlahoun si začal jemně prorážet cestu do mé jeskyňky, slastí jsem až vykřikla.
Následovalo opět dlouhé velmi pečlivé čištění mého pohlavíčka zevnitř i zvenku, velmi podobné tomu, které proběhlo můj první den na Ostrově. Nyní, když jsem již věděla co mě čeká nebyl ten krásný zážitek ničím rušen a v klidu jsem si vychutnávala tisíce kartáčků a chapadýlek, která se věnovala bez ustání mému lůnu, poštěváčku, bradávkám i celému zbytku mého roztouženého těla.
Tentokrát však očista netrvala tak dlouho, protože když byla Adéla hotová, nebyl ještě konec „směny“. Naopak, vše mělo teprve začít.
Tato Adéla byla vybavena ještě jedním velkým, tlustým chapadlem zakončeným širokým trychtýřem. Toto chapadlo se mi najednou přisálo na obličej a v zápětí pohltilo celou hlavu. Přestože jsem již věděla, že mi tady svým způsobem nechtějí ublížit, v první chvíli mě zachvátila panika. Pak jsem se ale zkusila nadechnout a ono to šlo. Chapadlem ke mě proudil čerstvý, mírně nasládlý vzduch. Bylo jen trochu nepříjemné, že jsem vůbec nic neviděla. Po chvíli mne ale čekal další šok, když jsem zaslechla přitékat mohutným proudem vodu a vzápětí se voda také dotkla mých kotníků a pomalu stoupala výš a výš. Začala jsem sebou škubat, ale s Adélou jsem ani nehla, takže jsem během ani ne minuty byla celá pod vodou. V tom se přítok vody zastavil a já jsem zaslechla, jak se masivní dveře pomalu s vrzáním otevírají a ucítila jsem závan chladnější vody. Adéla se se mnou dala do pohybu. Sice jsem nic neviděla, ale měla jsem pocit, že se mnou proplula druhými vraty, než jsem sem přijela, a pak ještě chvíli plula dál. Když jsem se zastavila, cítila jsem kolem sebe víření vody a vycítila jsem těsnou blízkost velké ryby, která mě obeplouvala dokola ve stále menších kruzích. Měla jsem docela nahnáno, hluboko pod vodou, nic nevidím, jen cítím jak se ke mě přibližuje velká ryba s neznámými úmysly. Naštěstí jsem na rozuzlení nemusela čekat dlouho, ryba mi dala své úmysly brzy znát. Jak kolem mě plavala stále blíž a blíž, začala se o mě při každé otočce otírat. Když se o mě při jedné otočce otřelo něco, co můj ženský instinkt i poslepu jasně rozpoznal jako ztopořený penis, věděla jsem na čem jsem. Několik minut pak neznámý samec pokračoval v tomto rituálu, avšak už se pokaždé neomylně otřel svým, stále větším a tvrdším penisem. Tato milostné předehra už mě natolik rozvášnila, že jsem začala spolupracovat a kupodivu mě Adéla pustila všemi chapadly, s vyjímkou toho, kterým jsem dýchala a jednoho, které mě pevně drželo v pase. Nově nabytou volnost jsem ihned využila k tomu, že jsem se začala nastavovat tak, aby se mi ryba třela nejen o ruce, nohy, boky nebo prsa. Bylo to po slepu složité, ale nakonec jsem s velkým úsilím dosáhla kýženého cíle. Velký tvrdý penis mi konečně přejel mezi stehny a nádherně zavadil o mou nenasytnou a nesmírně vzrušenou buchtičku, než zase zmizel ve tmě. Samou slastí jsem snad na chvíli ztratila vědomí, ale brzy následovalo další tření penisu o stehna a náraz na kundičku. Nyní už ten samec rozpoznal sám, kam má mířit a bez mé pomoci se vždy neomylně trefil. Trochu s obavou, co se pak stane, jsem se nakonec nechala ovládnou vzrušením, nastavila se správným směrem, doširoka roztáhla nohy a s pomocí rukou se mi už na druhý pokus podařilo se na ten mohutný penis napíchnout. Objala jsem pak rybu a ta se mnou divoce začala křižovat, otáčet se, naklánět a jinak dovádět, až jsem chvílemi křičela rozkoší. Dodnes nechápu, jak za námi Adéla stíhala pořád plout. Po úžasně dlouhé době plné fantastických zážitků a nádherných orgasmů najednou zalilo mé nitro žhavé semeno a vzápětí se ryba oddělila a ztratila o mne zájem. Adéla mě ihned zase ovinula a zamířila zpět. Pak už jsem jen slyšela, jak se za mnou opět uzavřel průchod a začala se vypouštět voda. Když mi Adéla pustila hlavu, byla jsem opět v té malé kulaté místnosti. Co mě však hořce překvapilo bylo to, že onen trychtýř, který byl celou dobu na mé hlavě, je kousek dál průhledný, a že by bývalo stačilo ho jen trochu popotáhnout, abych si ušetřila trochu strachu a abych poznala, kdo mi tento den poskytnul tolik nádherného sexu. Byl to ten Delfín, kterého jsem před několika týdny pozorovala v akváriu ? Nebo to byla nějaká záhadná mořská ryba, či ještě záhadnější monstrum stvořené v těchto laboratořích ?
Za nedlouho se otevřely třetí, menší dveře a za nimy byla menší útulná místnost s postelí a prostřeným stolem. Poprvé na Ostrově se tedy najím u stolu a přespím v posteli.
Druhý den jsem opět s Adélou zamířila pod vodu. Tentokrát jsem si již „helmu“ nasadila dobře, takže jsem dobře viděla kde jsem. Opravdu jsem byla pod akváriem v malé hale, ale podvodní prostor byl mnohem rozsáhlejší a podle všeho vedl až do moře. K mému velkému zklamání se však o mě jen otřelo několik malých ryb, ale na mého samce jsme čekaly marně.
Po nějaké době jsem se tedy vrátila do své místnůstky a po zbytek dne jsem měla volno. Bylo velmi zajímavé, jak moji věznitelé přesně věděli, co potřebuji a v pokojíčku mi nechali několik robertků, abych se mohla uspokojit. Nakonec jsem ale stejně nevydržela a znásilnila Adélu. Ta se nejdříve zmateně odtahovala, ale nakonec buďto pochopila, nebo to vzdala a nechala si několik chapadel najednou strčit do mé štěrbinky. Tak jsem si užila krásný volný den.

Třetího dne ráno mě vzbudil budík, něco, co jsem na Ostrově ještě nepoznala. V zápětí mě Adéla pevně ovinula a přišli dva muži s přístroji. Po krátkém gynekologickém vyšetření (s údivem jsem poznala, že už mě dotek mužské ruky na mé kundičce ani moc nevzrušuje, už znám příjemnější věci) muži zase odešli.
V zápětí dorazila má skleněná rakev a než bych si nechala Adélou zlámat ruce, radší jsem tam vlezla sama. Rakev se mnou odjela do rozsáhlejší podzemní místnosti, která se naprosto lišila od všeho, co jsem tady dosud viděla. Tato místnost totiž byla napěchována různými přístroji a já jsem zde byla jediná živá bytost. Zastavila jsem se pod přístrojem, který velmi připomínal stojanovou vrtačku a něco, jako vrták o průměru pět centimetrů se mi hned pomalým krouživým pohybem zavrtalo mezi nohy.
Bylo to něco úplně jiného, než na co jsem tu byla doposud zvyklá. Chladný lesklý kov s hlubokými šroubovitými zářezy mě doháněl k šílenství svým krouživým pohybem, který mi dělal jeden orgasmus za druhým, jeden prudší, než druhý. Při tom jsem ještě s povděkem pozorovala, že „vrták“ je dutý a že mě saje jako vysavač. To zjištění mně ještě více vzrušilo, až má mysl opět odletěla do říše sexuální posedlosti a bezvědomí.
Až teprve když „vrták“ opustil mou pochvu a já se vydala zpět do svého pokojíčku mi došlo, že jsem právě prodělala nádherně bezbolestnou interupci, která mou malou rybičku přenesla z mého lůna do pro ni snad bezpečnějšího inkubátoru.
Svůj úkol pro tento měsíc jsem splnila a tak jsem další den byla propuštěna ven na pláž.

Tam jsem se nyní setkala hned se čtyřmi dívkami, se kterými jsem se oddávala bezuzdným sexuálním orgiím, povídaly jsme si o své minulosti i zdejších zážitcích a dávaly si vzájemně něhu a lásku.
Přesto jsem nezapomínala na svůj úkol vykopat tunel pod zdí. Každou noc jsem pilně kopala, až mě z toho kundička bolela. Tentokrát to bylo náročnější, protože často měla zrovna lopatku v práci některá z mých přítelkyň, kterým se nápad s kopáním velmi zalíbil. Samozřejmě jsem jim neřekla o svém tunelu, natolik jsem jim nedůvěřovala, ale líbilo se mi je pozorovat, jak drží v kundičce lopatku a kopou hradní příkop, zatímco já jsem si užívala s plovákem zmítaným příbojem.
Když tedy na mne nevyšla večer lopatka, nezbylo, než si vypomoct tím, co bylo. Tak jsem postupně vyzkoušela kopat příborem, vařečkou, rybou a spoustou dalších zajímavých nástrojů padnoucích do mé rozdychtěné kundičky. Nakonec se však ukázala nejlepší vydlička, kterou jsem písek nakopala a větev s jehličím, kterou jsem pak písek vymetla ven na hromádku. Vše samozřejmě bez doteku rukou, jen mou stále vlhkou kundičkou.
Musela jsem pospíchat, abych stihla vykopat tunel ještě tento měsíc a ještě mi zbylo alespoň několik dní na útěk z ostrova v době, kdy mě ještě nebude nikdo postrádat.
Nakonec se mi podařilo tunel dokončit asi pět dní před tím, než jsem se měla vrátit do „práce“, v době, kdy už ostatní dívky odešly a přišla Annie, se kterou jsem zde zůstala sama. Chtěla jsem, aby Annie utekla se mnou, ale ta nechtěla. Byla na Ostrově docela spokojená a říkala, že stejně to, že se dostanem za zeď nic nevyřeší. Tak jsem se v noci protáhla na druhou stranu a utábořila se tam ve skrytu houští.

Ráno, sotva jsem si začala stavět loď, vynořil se najednou zpoza křoví voják v maskáčích, namířil na mě zbraň a vedl mě pryč. Mé dobrodružství na tomto ostrově zřejmě ještě nemělo skončit.

Autor: Lukáš
Datum přidání: 13. 12. 2008
Povídka přečtena: 15046x
Hodnocení povídky: 4.3