Na inzerát

Odepsal jsem na 40 inzerátů a dostal 15 odpovědí. Smluvil jsem si 4 schůzky. A jak to dopadlo? Pokud Vás to zajímá, rád Vám to vylíčím.

Uskutečnily se tři, protože jedna inzerentka se nedostavila, nebo lépe řečeno, nenašla odvahu se ke mě přihlásit. Trčel jsem na domluveném místě a připadal jsem si jako blbec. Držel jsem v levé ruce srolované noviny, jako poznávací znamení.

Sice jsem okolo sebe nezahlédl nikoho dalšího se srolovanými novinami v levé ruce, ale cítil jsem se tam, jako na hanbě. Davy proudily kolem mě a pořád nic. Sice jsem si několikrát všiml jedné ženy, která nerozhodně postávala nedaleko ode mne, ale nebyl jsem si jistý. Tak jsem se konečně rozhodl, že ji oslovím a zeptám se ji, zda náhodou nemáme spolu schůzku. V tom k ni přistoupil jiný muž a po radostném přivítání spolu odešli. Jen o fous jsem se vyhnul blamáži.

Na další schůzku jsem jel asi 30 km za Prahu, i když inzerentka tvrdila, že je z Prahy. Byla to jednoduchá panička, asi čtyřicítka, mírně obtloustlá a strašně nadržená. Hned příští víkend jsme vyrazili do penzionu, který zřejmě dobře znala. Všechno sama

zařídila a hlavně zaplatila. Poprvé jsem za sebe nechal ženskou zaplatit. Prošoustali jsme každou volnou chvilku a celou noc. Problém byl v tom, že se mi moc nelíbila. Ani to, že měla nasazenou Danu mě nenadchlo. I když hrozně rád sprchuji dělohu. Navíc jsem se pořád cítil jako prostitut. Takže jsme zůstali u tohoto jednoho úletu a dál nebylo nic. Sice mi ještě párkrát telefonovala, ale nenechal jsem se ukecat.

Následující schůzka byla s inzerentkou, která se označila jako romantička. Bydlela na okraji Prahy v policajtském sidlišti, kterému se výstižně říkalo „Na obušku“.Byla neobyčejně výmluvná a téměř mě nepustila ke slovu. Její manžel byl vysoký důstojník policie. Když o něm mluvila, říkala : „ten blbec plukovník”. Všechno měla promyšlené předem. „Můžete i dopoledne? Protože jestli ano, tak můžeme u nás doma. Ten blbec plukovník se stejně dřív než v šest večer nevrací. No když nemůžete, nevadí. Budeme se scházet odpoledne na chatě, kterou máme v Jenči. To máte přece na půl cesty, když jste z Kladna. Scházet bychom se měli alespoň dvakrát týdně, vždyť žijeme jen jednou. No nemám pravdu?” Mlela a mlela, nebyla k zastavení, zatím co já jsem se zmohl buď na zavrtění, nebo přikývnutí hlavou.

Zřejmě ji to ale stačilo, protože se pustila do hodnocení svého soužití s tím blbcem plukovníkem. Na první pohled bylo zřejmé, kdo v jejich domácnosti nosí kalhoty. Nazval jsem ji v duchu generálkou a toho jejího blbce plukovníka jsem jen litoval. Trochu dotčeně jsem vzal na vědomí, že si mě prohlédla a zřejmě uznala za schopného pro budoucí zálety. Ani ji nenapadlo zjistit , zda sympatie jsou vzájemné. I když se mi na první pohled líbila, čím dál víc jsem ztrácel chuť s ní cokoliv mít. Její ukecanost mi značně iritovala. Takže nakonec i tento kontakt vyplynul jaksi do ztracena a podruhé již jsme se nesešli.



Třetí schůzka byla v sousedním okresním městě, asi 30 km daleko. Autem to nebyl žádný problém. Dotyčná dáma byla už rok vdova. V inzerátu varovala, že je ji již 50 let, ale zároveň tvrdila, že bez šukání nemůže být. V dopise uvedla své telefonní číslo. Pěkně jsme si popovídali a domluvili podrobnosti mé návštěvy. V dohodnutém termínu jsem s časovou reservou dorazil. Zbytek času mi pomohl vykrýt zdlouhavé hledání trochu nepřesné adresy. Přesně v určený čas jsem zazvonil u pěkně udržovaného rodinného domku. Po zadrnčení bzučáku jsem si otevřel branku, ale pak jsem se ještě vrátil do auta pro kufřík. Byl jsem značně nervozní, ale kdo by nebyl?

Když jsem vstoupil na zahradu, šla mi již naproti žena střední postavy. celkem pohledná a přívětivě se na mě usmívala. Již z telefonu jsem věděl, že má příjemný hlas. „Jaroušku, vy jste si snad na poslední chvíli házel korunou, jestli se nemáte vytratit.” S tímto žertovným uvítáním mi podala ruku a pozvala mě dál. Cítil jsem, že ze mě tréma padá. Náhle jsem byl zcela uvolněný a klidný.

Vešli jsme dovnitř a dýchlo na mně milé a útulné prostředí. V obývacím pokoji byla puštěna barevná televize a v ni běželo jakési porno. Mimochodem dost drsné. Dostal jsem obligátní kávu a nerad jsem odmítl panáka slivovice s poukazem na to, že jsem bohužel řidič. Chvíli jsme se dívali na video a já jsem komentoval, s jistou závistí, mohutné utahováky výstavních samců.

Paní Maruška mi shovívavě poučila, že ne každá žena preferuje nadměrného ptáka. Některou to při šukání bolí. Uplatnil jsem starý vtip: Kdo zdůrazňuje, že na velikosti nezáleží, ale rozhoduje technika, má obvykle malý ocas. Oba jsme se tomu zasmáli.

Potom paní Maruška navrhla, zda bychom si nemohli tykat, když přece oba chceme jen to jediné. Nejsme přece malé děti a nemá cenu si něco předstírat. Rád jsem souhlasil. Její vstřícné jednání mě zcela zbavilo ostychu. Klekl jsem se na koberec u jejího křesla a dal jsem ji hlavu do klína. Přitom jsem ji lehce vzal kolem pasu a začal ji hladit příjemně oblé a pevné boky. Z nich jsem přejel na pevné stehno, zatímco lehce zvednutou hlavou jsem se ji otíral o pěkné šestky.

Pak jsem je vzal zespoda do obou dlaní a labužnicky jsem je potěžkal. Z dopisu jsem věděl, že ráda kouří a nechává se mrdat mezi kozy. Najednou jsem se nemohl dočkat. Rozepnul jsem knoflíky nadité blůzky a začal ji líbat do žlábku mezi to Boží požehnání. Když jsem rozepnul i podprsenku bylo jasné, že nás čeká překrásný šťouch.

Byl jsem jemně, ale energicky dostrkán do koupelny. Tam si mě ta najáda vykoupala a připravila jako dokonalá profesionálka v erotickém salonu. Mohl jsem si oči vykoukat, protože byla opravdu velice rajcovní. Přesně podle mých představ.

Rozhodně nebyla štíhlá. Měřila asi 168 cm a váhu jsem odhadoval asi na 85 kg. Měla pěkně tvarované šestky, bez podprsenky lehce prověšené, jako zralé hrozny. Rozhodně bych ale o nich nikdy neřekl, že jsou to visáky. Pozadí měla vskutku imposantní, pěkně tvarované. Boky byly výrazně klenuté, stehna silná a pevná, žádný rosol. Břicho bylo rajcovně kulaté, s několika těhotenskými jizvičkami. Nejvíc mě rajcovala hustě chlupatá kunda. Nazvat toto požehnání kundičkou by bylo přehnané i pro milovníky zdrobnělin. Tohle byla správná zahrada rozkoše. Už jen pohled na ni vyvolával nadšenou představu slastných pocitů a příslib krásného vystříkání.

Po skvělé koupelnové předehře jsme se přesunuli do ložnice. Zalehli jsme do rozestlané postele, v těsném obětí. Pokračovali jsme v mazlení a rozjížděli jsme se stále víc. Znepokojovalo mě pouze to, že se stále nedostavovala erekce. Maruška resolutně prohlásila, že mu chce dát pusinku. Styděl jsem se sice za tu chcíplotinu, ale na odpor jsem se nezmohl. Začala jej snaživě a velmi zkušeně kouřit. Zpočátku mi to bylo dokonce nepříjemné, i když to mám jinak rád. Pak se ale stalo to, co se stane nakonec vždycky.

Můj sabotér se začal vzpamatovávat a tuhnul zcela evidentně. Za chvíli jsem se za něj již nemusel stydět. Dokonale připraven jsem Marušku obrátil na záda. Široce roztáhla nohy a úslužně zvedla svá silná, pevná stehna. Lehce pootevřená pampeliška pohostinně zvala k vniknutí. Lačně jsem přejel pohledem všechno to, co se mi tady tak štědře nabízelo. Několikrát jsem přejel žaludem po jejím zduřelém frajtrovi. Začala kňučet a pak mě jemně ale pevně uchopila za namlouváka. Přitáhla mě těsně k sobě a nasadila si jej na okraj štěrbinky. Stačilo lehce přitlačit a hladce jsem vklouzl hluboko dovnitř.

Začal jsem zběsile přirážet. Divoce jsem do ni vnikal až na doraz a vyjížděl až na krajíček. Po chvíli jsem zjistil, že mě začíná stále silněji svírat. Milostná křeč se stupňovala. Pokud jsem nechtěl v příštích pár vteřinách stříkat, musel jsem zvolnit tempo. Na chvíli jsem úplně přestal. Nalehl jsem na její rajcovní, krásně kulaté břicho a začal jsem se zabývat jejími parádními nalejváky. Masíroval jsem je usilovně ožužlával. Cucal jsem ty výstavní mlékárny a lehce ohryzával. Fascinovalo mě už jejich vlnobití, když jsem přirážel. Teď jsem obdivoval, jak krásně trčí vzhůru. Čekal bych, že se roztečou, jako u mnohých mých milenek, nebo sklouznou do podpaždí. Trčely však vzhůru, jako čerstvě vyklopené bábovičky na písečku. Inspirovalo mě to k dalším hrátkám.

Vyjel jsem ze sladkého zajetí, přesunul jsem se poněkud výš a začal ji mrdat mezi kozy. Lehce předklonila hlavu a při každém mém přírazu olízla špičku žaludu. Po chvíli si mě za boky přitáhla výš a začala mě zase kouřit. Uměla to skutečně výborně. Sladká křeč, která na chvíli zeslábla se začala zase stupňovat. Bylo mi jasné, že už dlouho se neudržím a budu stříkat. Vycítila to z mých záchvěvů a zvýšila své úsilí. V tu chvíli jsem měl už jen jedinou myšlenku : vypálit do ní plný zásobník a přimět ji, aby všechno spolykala. Někomu je to celkem jedno, kam to přijde, když už je to jednou venku. Ale přece jenom je moje rozkoš vždy nejsilnější , když mohu své spermáky vystřelit prudce a hluboko do některé ze tří dírek, kam patří.

Ono takové vycákání na kozy, na obličej nebo do vlasů také není k zahození, ale přece jenom je to druhá třída. A já jsem vždycky dával při mrdání přednost maximálnímu vyžití. Některé mé předchozí kočky sice přijaly dávku semene do pusiny, ale pak to běžely vyplivnout do umyvadla, nebo do připraveného kapesníku. To jsem viděl jen nerad. Maruška naštěstí patřila k polykačkám. Vyssála a starostlivě olízala pomalu ochabujícího pyjonýra.

Ležel jsem na zádech a ona přilehla z levé strany. Opřela se o mě svými nádhernými kozami. Spočinuli jsme v těsném obětí. Tiskla se ke mě svým plným břichem, které příjemně hřálo. Stehno přehodila přes můj bok, takže jsem vnímal šimrání její hustě zarostlé kundy. Byl jsem příjemně unavený a pomalu jsem usínal.

Nevím, jak dlouho jsem spal. Ale zřejmě jsem se ve spaní otočil na bok a spal jsem přitisknut zadkem k pružnému teplému břichu. Na zádech jsem cítíl příjemný tlak jejích obrovských prsů. Ruku měla přes můj bok a jemně mi zvolna honila ptáka. Reagoval nejpřirozenějším způsobem : začal tuhnout, jakoby kundu neviděl bůhví jak dlouho. Volnou rukou jsem zajel mezi stehna, která se pohostinně rozevřela. Začal jsem lehce probírat její houštinku a zajíždět prsty mezi pootevřené velké pysky.

Potom jsem zajel na okraj dírky, lehce ji obkroužil a pak jsem vnikl dovnitř, jak nejhlouběji jsem mohl. Tedy co mi prst stačil. Po chvíli jsem přidal další prst a za chvíli ještě třetí. Nahmátl jsem zevnitř stydkou kost a pokusil jsem se najít pověstný G bod. Začala sebou škubat a přerývavě dýchala jako by právě uběhla stovku na stadionu.

„Teď si to dáme zezadu miláčku”, zavelel jsem a klekl jsem si na spodní část postele. Překvapilo mě, s jakou rychlostí zaujala potřebnou polohu. Zřejmě byla patřičně nažhavená a chtěla ho tam mít co nejdřív. Protože jsem měl totéž přání, patřičně mi to vyrajcovalo. Měl jsem před sebou dychtivě nastavenou výstavní prdel a široké, výrazně klenuté boky.

Roztáhl jsem ji trochu stehna, aby výška přesně odpovídala a vrazil jsem do ni ptáka, až hekla. Chytil jsem ji za boky které mi krásně zapadly do rukou a začal jsem ji pomalu a dlouze protahovat. Zarážel jsem ptáka hluboko, až to pleskalo jak jsem narážel do nastavených hýždí. Vyjížděl jsem až ven, abych si vychutnal ten požitek najíždění na okraj a pronikání zase až na doraz.

Mazala jako zjednaná, takže pleskání bylo doprovázeno příjemným mlaskáním a čvachtáním. Sladký pocit příjemné milostné křeče se stupňoval, takže jsem se trochu přibrzdil a zvolnil tempo. Zapíchl jsem se do ni hluboko a zcela jsem přerušil kopulační pohyby. Svírala rytmicky poševní svaly a ždímala mi ptáka k zešílení.

Nalehl jsem ji na záda a oběma rukama jsem uchopil za volně visící kozy. Potřeboval bych na to čtyři dlaně. To její „Boží požehnání” bylo opravdu nadrozměrné. Ne že by mi to vadilo, právě naopak. Vychutnával jsem si patřičně tyto okamžiky. Mačkal jsem a hnětl ten skvostný zázrak. Potěžkával jsem labužnicky kozy a masíroval bradavky, které naběhly a ztvrdly. Náhle se zvolna posunula dopředu a lehla na břicho. Pokud jsem nechtěl vyklouznout a to jsem opravdu nechtěl, musel jsem ji následovat. Ležel jsem na ni, s ocasem stále hluboko uvnitř, když spustila pokračování svého mrdacího koncertu.

Sevřela stehna k sobě a začala svírat půlky a vrtět prdelí nahoru a dolu. Nebyl jsem v mrdání žádný začátečník. Tuhle polohu jsem již několikrát zažil, ale tak silný prožitek jsem ještě neměl. Dělala si to sama, podle svého a já jsem ztratil vedoucí úlohu, jako KSČ po sametu.

Rád bych si to ještě prodlužoval, ale nebylo mi dáno. Cílevědomě spěla ke svému vyvrcholení a dodnes nevím, zda to byla náhoda, nebo její zkušenost, že jsme se udělali oba najednou. Vycucla ze mě veškeré semeno a oba jsme řvali jako fanoušci na fotbalu. Tedy takový šťouch jsem ještě nezažil.

Takže tady by se dalo toto mé zamyšlení nad seznamovacími inzeráty optimisticky zakončit. Našel jsem, co jsem hledal, totiž ženskou, která ráda, často a dobře mrdá. Nedělá fóry a dovede dát najevo, že je se svých chlapem spokojená. Bohužel, tato idylka trvala jen pár měsíců. Na konci této story jsem zase byl jako blbec bez ženské a mohl jsem začít od začátku.

Vdovička Maruška si totiž zorganizovala jakýsi šoustací výběrový maraton. Dostala na svůj inzerát spoustu odpovědí. Vybrala si asi 15 uchazečů a postupně je brala na zkoušku z mrdání. Proto jsem k ní nemohl přijít, kdy jsem chtěl, ale vždy přesně podle naplánovaného scénáře.

Maraton byl výběrový, takže někteří abonenti odpadávali, jiní byli zváni do dalšího kola. Vdovička mohla být spokojená, protože měla svoje mrdáníčko každý den, jak byla zvyklá. Ve finále tohoto mrdacího grandslamu zůstali ve hře dva kandidáti : já a jeden vdovec, o rok mladší.

Protože ani jeden z nás neměl ani tušení v jaké hře vlastně hrajeme, chovali jsme se naprosto přirozeně. Problém byl v tom, že já jsem byl ženatý a nemínil jsem v tom nic měnit. Mohl jsem sice přijet a poskytnout ji její oblíbené mrdáníčko dost často, ale ne denně. Vdovec byl volný a svoji samotu těžce nesl. Jemu nešlo jen o šoustání, ale potřeboval též domácí servis. Mám na mysli vaření, praní a žehlení prádla, prostě celkovou domácí atmosféru. Tohle jsem měl doma u své nemrdavé manželky, které jinak nemohu nic vytknout. Tohle mi tedy opravdu nechybělo. Soupeř však ochotně vlezl do chomoutu. Asi ho už nebavila pravdivost říkanky : „Sám si vařím, sám si peru, že se na to nevyseru.“

Požádal vdovičku o ruku a ona se zachovala jako každá ženská od šesti let do šedesáti. Zřejmě i ji chyběla péče o nějakého chlapa a tak bylo rozhodnuto. Poněkud rozpačitě mi přiznala jakou hru rozehrála. Omluvila se, že mě tak trochu tahala za nos. Pochválila nás, že oba jsme v mrdání velmi dobří, ale právě jeho ochota k ženitbě rozhodla, že dala přednost jemu. Já musel jít z kola ven.

Musím přiznat, že žádnou radost jsem z toho neměl. Ale ukázalo se, že mě za těch pár týdnů poznala poměrně dobře. Správně odhadla, že si kvůli tomu mašli nehodím. Nakonec když mě přešel první vztek, tak jsem se tomu dokázal i usmát a všechno jsem ji odpustil. Pozvala mě na svatbu, kde jsem byl ženichovi představen jako vzdálený bratranec.

Byla to malá svatba, takřka v úzkém kruhu rodinném. Pozdě večer se hosté vytratili a zůstala pouze naše svatá trojice. Ženich se ze samého štěstí ožral do bezvědomí. Tak jsem ho s Maruškou dovláčeli jako pytel brambor na gauč v obýváku, hned vedle ložnice. Potom jsme se ocitli v široké manželské posteli. V té, kde jsme spolu prožili tolik krásných mrdaček. Dnes to tedy bylo naposledy. Jeho hlasité opilecké chrápání znásobovalo naši rozkoš a já jsem ji s gustem několikrát vykropil kapli.

Bohužel s ní nebyla žádná řeč na téma občasného mimomanželského šťouchu. Prostě chtěla být odporně věrnou, spořádanou paničkou se vzorným rodinným zázemím. Takže časně zrána jsem se dokonale vymrdán odplížil, či spíš odpotácel k autu. Před odchodem jsem ji důrazně připomínal, že kdyby někdy potřebovala sexuální výpomoc, tak ví kde ji má hledat.

A tak jsem teď jsem zase na samém počátku. Zase kupuji NEI Report, Sex Kontakt Magazin, Intim Kontakt a lovím. Poslední dobou jsem se zmodernizoval a surfuji i na internetu. Zjišťuji, že za těch pár měsíců, co jsem z tohoto byznysu vypadl, se situace nijak zásadně nezměnila. Žen, které shánějí chlapa na nezávazný šoust je stále málo a jejich požadavky mě staví mimo mísu. Prostě jsem zboží, které se už neprodává samo.

Tak uvažuji, že se nakonec odhodlám a dám si inzerát sám. Jenom jej musím vhodně stylizovat, aby se ozvala ta jediná, ale zato pravá. Třeba něco v tomto stylu: „Ženatý, vrchovatě středního věku ( 57 ), doma naprosto nevyužitý, patřící do sociálně nejisté skupiny českých vzdělanců ( VŠ ), tudíž neschopný materiálně rozmazlovat milenky, s poněkud líným M 16×4,5 ( tedy nic moc ), hledá zdravou, tolerantní a trpělivou čarodějku, která umí křísit nebožtíka. Upřednostním velké kozy a širokou prdel. Stav, věk a vzhled nerozhoduje, pouze chuť často se nepřerušovaně milovat. Vlastní zázemí podmínkou. Můžeš být hubená i tlustá, jen nebuď větší než já ( 173 ). Mám v sexu rád skoro vše, nejsem však bi a nepotrpím si na SM, piss a kaviár. Na každý dopis odpovím i bez známky a fota. Dopisy s doporučením, abych se vrátil do hrobu však s díky odmítám.” Nevím, jestli zrovna tohle je to pravé ořechové, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Takže teď jen netrpělivě čekám, až vyjde můj inzerát v NEI Reportu a pak se uvidí.

Autor: Michaela
Datum přidání: 24. 9. 2008
Povídka přečtena: 19991x
Hodnocení povídky: 3.1